Příběh z doby kamenné

Bylo nebylo jedno hodinářství na internetu. Svět hodinek se zvoucí. Do tohoto hodinářství virtálně zavítal můj kolega a prohlížel si hodinky. Tak mi to nedalo a koukal jsem taky. A našel jsem si pěkný "Tajmexky". Když jsem se tak díval po ostatních internetových obchodech s hodinkama, zjistil jsem, že tady je mají nejjlevněji. Jenže znáte to, jsou věci, které si přes internet raději nekoupíte, protože si je nemůžete vyzkoušet, prohlédnout, i když máte čtrnáctidenní lhůtu na vrácení. Jenže pak musíte platit další poštovné.

Tak jsem se rozhodl, že obvolám obchody, kde tyhle hodinky mají a za kolik. A vida, nikde je prý nemají. Tak jsem do dvou obchodů zavítal osobně. A v obou jsme je našli, leč pod jiným číslem označujícím typ (pak jsem se z internetu dozvěděl, že Timexové udělali přečíslování). Nikde je ale neměli skladem, ale že prý zjistí, kdy by byly a za kolik. OK.

V druhém krámě mě napadlo se ještě zeptat, jaksi pro jistotu, zda je možné hodinky dostat na krám, já si je tam prohlédnu a vyzkouším a buď vezmu nebo ne. Překvapila mě ovšem udivená odpověď: "Ne, to né, to když si je objednáte, tak si je musíte vzít..!" Tak jsem jim taky udiveně odpověděl: "Tak na co tu jste? To si ty hodinky můžu objednat z internetu, výsledek bude stejný a ještě se nemusím nikam plahočit a vyjdou mě levněji." Prý "Tak my vám zavoláme, jaká je cena a jestli jsou a domluvíme se."

To bylo včera. Dneska ráno přišla SMS: "Hodinky mají skladem, cena 4485 Kč." Nestačil jsem se divit. Doporučená cena je 2990,- Kč a na netu jsou k mání za 2650,-. V tomto duchu jsem jim taky odpověděl.

Druhý obchod taky perlil. Prý že je můžou sehnat, ale cena je 2990,- a bych je neměl nikde sehnat levněji. Moje odpověď byla přesně v tónu reklamy na eBanku: "Ale můžu.." (nepleťte nám veřejnost, pane hodináři, můžu... :-). Následovala další perla: "Tak jedině tam".